Antarktida

Nejstudenější, nejvyšší, největrnější a nejsušší kontinent na Zemi

Krajina

Antarktidu pokrývá vrstva ledu, dosahující tloušťky až 4 km – v této výšce se nachází i nejvyšší bod na kontinentu. Na Antarktidě narazíte na malé skalnaté plochy, pokryté mechy a lišejníky, jelikož nic jiného zde neroste. Je až k nevíře, že před miliony let v této oblasti bujela rozmanitá vegetace. Antarktida se dnes považuje za nejchladnější kontinent na celém světě.

Ledové příkrovy

Antarktidu z 98 % pokrývá ledový příkrov. Vrstva ledu je v průměru 1,6 km silná. Nachází se zde až 90 % ledu z celého světa, který se zasluhuje o to, že je Antarktida zásobárnou až 70 % vody na Zeměkouli. Pokud by roztál veškerý zdejší led, hladiny všech moří by se zvedly přibližně o 60 m. Antarktida je Transantarktickým masivem rozdělena na dvě části.

Nadmořská výška

Průměrná nadmořská výška na Antarktidě činí 2 500 m a nejvyšší hora Vinson Massif sahá do výšky až 4 897 m. Ve východní části australského antarktického území je nejvyšším bodem Mt McClintock se svou výškou 3 492 m. Nejvyšší horou západní části australského antarktického území je Mt Menzies, který se zdvihá do výšky až 3 228 m. Antarktidu tak můžeme prohlásit za nejvyšší ze všech kontinentů.

Srážky

Navzdory množství ledu, které se zde nachází, je Antarktida nejsušším kontinentem na Zemi. Množství srážek zaznamenaných na této polární plošině je srovnatelné s nejsuššími pouštěmi světa.

Antarktický vítr

Antarktida je také největrnějším kontinentem. Vítr zde vane pobřežními svahy vlivem gravitace rychlostí až 327 km/h.

Podnebí

Antarktida je zmrzlá poušť s minimem srážek. Na Jižním pólu nespadne více než průměrně 10 cm srážek ročně. Teplota dosahuje minima v rozmezí od – 80 °C do – 90 °C ve vnitrozemí v zimě a maxima mezi 5 °C a 15 °C na pobřeží v létě.

Rozloha

Zahrneme-li všechny ostrovy a ledovce, je Antarktida přibližně jeden a půl krát větší než USA, dvakrát větší než Austrálie a padesátkrát větší než Velká Británie. Rozprostírá se na ploše o rozloze 13 661 km2.

Nejbližší pevnina

Nejbližším kontinentem k Antarktidě je Jižní Amerika. Konkrétně jde o bod na hranicích Argentiny a Chile. Argentinská stanice Vice Comodoro Marambio nacházející se na výběžku nejbližšího antarktického poloostrova je vzdálena 1 238 km jižně od nejjižněji položeného argentinského města Ushuaia.

Pro srovnání, vzdálenost mezi Hobartem v Tasmánii, ve kterém se nachází australské výzkumné centrum zabývající se právě Antarktidou (Australian Antarctic Division), a nejbližší australskou stanicí na Antarktidě, Casey, činí 3 443 km.

Flóra

Flóra na Antarktidě čítá přibližně 250 druhů lišejníků, 100 různých mechorostů, 25 až 30 játrovek, na 700 suchozemských a vodních druhů řas a další neznámé houby, většinou pouze mikroskopických rozměrů. Nacházejí se zde také dva druhy kvetoucích rostlin.

Hlavním faktorem, který se podílí na růstu flóry na Antarktidě, je volná voda. Například lišejníky jsou tak přizpůsobivé, že přežijí a provádějí fotosyntézu i při -20 °C.

Fauna

Na Antarktidě žije několik druhů suchozemských obratlovců. Bezobratlý život zde představují mikroskopičtí roztoči, vši, hlístici, vířníci, chvostoskoci, želvušky a samozřejmě krunýřovky. Není to tak dávno, co byl hluboko pod ledovcem objeven prastarý bakteriální život. Pestrý mořský svět zahrnuje modré velryby, kosatky, kalamáry hamiltonovy, tuleně a několik druhů tučňáků. Antarktický kontinent je například domovem tučňáka císařského a kroužkového. Jiné druhy lákají mírnější podmínky na severním cípu Antarktického poloostrova.

Kril představuje čistý zdroj omega-3 mastných kyselin

Jižní oceán omývající břehy Antarktidy je jedním z nejčistších na Zemi

Jelikož antarktický kril žije v čistých vodách a nachází se velmi nízko v potravinovém řetězci, je přirozeně vystaven minimálnímu znečištění. Představuje vynikající potravu jak pro své přirozené predátory, tak i pro lidi.

  • Krillan®, který se vyrábí z antarktického krilu, dosahuje prvotřídní kvality.
  • Kril žije v nejchladnějších a nejčistších vodách na Zemi.
  • Jižní polokouli z větší částí pokrývá voda, zbývající pevnina není zasažena průmyslem a zemědělstvím tak jako severní polokoule.
  • Západní příhon odděluje oblast Antarktidy od ostatních oceánů, takže jediné možné znečištění se přenáší vzduchem.